pátek 24. března 2017

Co? Kdy? Jak? Proč? 2. díl

Dobréééé ráááánooooo! ♥ Tak jo, myslím, že by nebylo moc milé přeskakovat, páté přes deváte, bla bla, nemám chuť na podivnej guláš - žádná všehochuť. Ježiši, co to plácám. . . Abyste rozuměli, je přesně pátek, můj laptop ukazuje přesně 0:00, akorát jsem přišla domů a měla jsem chuť pro vás sepsat další článek. A myslím si, že by bylo fér pokračovat tam, kde jsme minule skončili.


Pokud vám náhodou unikl začátek, tak je tady. Pokud mě má paměť nemate, tak jsme myslím naposledy skončili u toho, že jsem se zmínila o tom, že jsme se rozešli s přítelem, což byl asi hlavní faktor, který odstartoval celou mou cestovací mánii. Zrovna včera jsem o tom přemýšlela. Nikdy jsem mu to neřekla, protože když jsme to ukončili, tak jsme spolu nějak moc nemluvili (respektive čti - já s ním :D) a po tom co jsem se přes všechno přenesla, tak už nejsme v kontaktu. Ale jsem mu vděčná, že to udělal. Strašně moc!!! Kdybysme i nadále setrvávali v našem vztahu, tak si asi ani nechci představovat, co by bylo. 


Nic netrvá věčně a každý má nějakou určitou roli, a jakmile ji splníte, je čas jít dál. My jsme si předali to, co jsme měli a bylo na čase jít dál. A já ti za to všechno děkuji. VÁŽNĚ! Jinak by tu nebylo místo pro začátek, který poté následoval. A já jsem momentálně šťastná, jako nikdy předtím. Tohle je pro mě to nejlepší, co kdy mohlo nastat, plním si své sny a miluju život. Je to pro mě jedna nekonečná párty, kterou nedokážu zastavit. (PS: ani když mám opravdu kocovinu, jsem s hlavou v záchodě a moji kamarádi zběsile klepou na dveře, jestli jsem oukej. Víte co následuje ještě téhož rána, kdy se po třech hodinách vzbudím ze svého blackoutu? Zapínám party playlist na svém Spotify a tancuju, zpívám, děsně se směju, jsem ráda, že jsem se vzbudila ve svém pokoji a snažím si vzpomenout, jak moc jsem v noci bavila své okolí. A nikdy neřeknu: "Od teď už jako fakt nepiju!". Fakt nechápu, co je se mnou špatně a kde pořád beru tu energie. I mě to dost udivuje! Vážně! :D)


Ale nebylo to snadné najít tuhle cestu. Hodně mi k tomu pomohli motivační knížky, na které jsem se často odkazovala v knižních článcích či na Instagramu. Musela jsem zase začít úplně od začátku. A záhy na to jsem přišla na jednu věc. Jak mě vlastně vůbec někdo může mít rád, dokud nemám ráda sama sebe? Hmmm? Přemýšlejte o tom trochu. Možná vám to třeba teď nedává smysl, ale třeba  jednou časem bude. Jakmile se naučíte mít opravdu rádi sami sebe, dokážete mít potom rádi i svět se vším všudy. Zkrátka takový, jaký je. Život vás miluje (na to nikdy nezapomínejte) a vždy pro vás chce jen to nejlepší, i když je někdy cesta dlouhá, plná překážek.


Máte krátké nohy, nejde dělat velké kroky, občas ztratíte směr, občas potřebujete postavit most přes řeku a ne všechno jde hned a snadno. Některé cesty musíte projít i klidně 10x než opravdu pochopíte, co si máte z dané lekce konečně vzít. Ale pak až vám to konečně dojde . . . Ach, jste připraveni! A když jste připraveni, váš učitel se objeví a . . . jste připraveni na tu jízdu?


Všechno je to o lásce! Lásce k sobě, k bližním, ke svému nepříteli, ke všem maličkostem a radostem všedního dne a přesto všechno - chybovat je lidské, ale odpouštět je božské, na to taky nezapomínejte. Ale začněte u sebe - to je teprve královské! Mít ráda sama sebe, takovou jaká jsem! Milujte a malujte, tadadadááá, protože život vás miluje a nakonec poznáte, že všechno dává později smysl a vše zlé je opravdu jen pro něco dobrého.


Užijte si dnešní den i následující víkend. Každý den je unikátní, prožijte ho naplno, nikdy nedostane šanci ho prožít znovu. Dostaňte z toho maximum a milujte ho se vším, s čím přijde! Krásný víkend ♥

7 komentářů:

  1. Páči sa mi tvoja pozitívna filozofia aj napriek tomu všetkému :) Aj tebe želám krásny víkend :) a buď stále takto dobre naladená ;)

    OdpovědětVymazat
  2. To je perfektne, ze si sa takto cez to preniesla, mne to trvalo asi rok...mozno aj viac, sice som to riesila vsetko totalne inym sposobom, ale tiez som prisla na to, ze vsetko zle je na nieco dobre :) a ze sa treba mat rad a aj zivot, aj ked je niekedy tazky a nevyspytatelny.
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  3. Obdivuju tvůj pozitivní přístup :)

    www.ftcfblog.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Krásný článek! Taky jsem takhle 2x odjela do zahraničí po rozchodu a vždycky mi to strašně pomohlo a začala jsem žít život naplno a s pozitivním přístupem. BEAUTYPUSINKA

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherný článek, takový pozitivní a strašně mě namotivoval! Díky za něj ♥

    OdpovědětVymazat
  6. skvělý článek, moc nechápu co prožíváš, ale zní to krásně, energicky.:) a taky si myslím, že se měl každý den užít na plno. :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  7. Jasne naprosto souhlasim rozchody jsou desne motivacni bez tech svejch bych bejvala nejela do Izraele nebo si nenasla svyho Amika...hlavne nezoufat!

    OdpovědětVymazat