Kde je mi teď konec

20:35

Aneb, co všechno se od posledního článku změnilo . . . :)


Za prvé se určitě změnilo to, že díky tomu, že jsem se tady tak vypsala, tak se najednou všechno otočilo o 360 stupňů a já můžu říct s čistým svědomím, že temné časy a všechny depky jsou již zcela zažehnány a minulostí. A to i díky vám, díky za to, že jste si mé trápení přečetli, vyslechli, pomohli a poradili. Komentáře k minulému článku jsem si poctivě přečetla, jen tedy přiznávám, že jsem na ně nereagovala a to z toho důvodu, že v momentě, kdy jsem se z toho vypsala, se najednou něco změnilo, já se začala cítit líp, věci se daly do pohybu a já najednou nestihla ani odepsat, tak se moc omlouvám. Velké dík patří Klárce, mému anděli strážnému z Andělu, která má pro mě vždy pochopení a já mám snad i pocit, že na střídačku obouváme ty stejné boty a kráčíme v nich po stejné cestě, jen v jiných časových obdobích a rozmezích a vzájemně pro sebe proto vždy velice jednoduše a snadně dokážeme najít pochopení, lásku, důvěru a i pomoc. Také děkuji své rodině, za všechny úžasné chvilky, báječnou rodinou oslavu, babičce a dědovi za nezapomenutelné léto, které ještě doteď oplakávám, že už skončilo a Lojzíkovi za to, že jsi a psychicky mě podporuješ a vždy rozesměješ.

No a kde je mi teď konec? Přesně před týdnem a pár dny, jsem odletěla na Madeiru, kde teď nějaký čas pobudu. Nebudu vám lhát a nalijme si čistého vína, toto je už třetí odjezd během jednoho roku z České republiky, další část roku, kdy se zase stěhuju a další část roku, kdy začínám od znovu. Proto vám nebudu lhát a řeknu vám to na rovinu, bylo to těžký. Sakra těžký, možná těžký jako prase. Můžu to tak říct, že?! Věci se před odjezdem rychle semlely, s Lojzíkem jsme dospěli do jiného stádia, rodina mi přirostla k srdci blíž, Klárka mi oznámila, že po Vánocích odlétá na rok a půl do Austrálie, Jirka se odstěhoval do Anglie a já jsem tak nějak přicházela na to, že se na tu Madeiru vlastně ani zase tolik netěším a spíš se těším na to, až zase přiletím na Vánoce a budeme s Lojzíkem spolu. Ale stejně jsem letěla. Skoro pět hodin s časovým posunem a dvakrát hodinovým zpožděním.

Ale přiletěla jsem, vystoupila z letadla a Madeira mě okouzlila, zamilovala jsem se do ní, je opravdu úchvatná. A pak jsem dorazila do nového bytu, který jsem si sehnala na pronájem. Měla jsem co dělat, abych se udržela a nerozbrečela se už před klučinou, který mi celý byt ukazoval . . .

Jiný kraj.
Jiný mrav.
Jiná mentalita.
Jiný přístup k věcem.
Neuvěřitelný bordel v bytě.
Rozbitá hadice ve sprše slepená páskou. :D
A domovní zámek, který jsem nebyla schopná odemknout.

Poléval mě studený pot a slzy. Myslím, že v ten moment, už toho na mě bylo opravdu hodně. Třídenní nevyspání, dlouhý let a nový bytový šok. V ten moment do mě stačilo jakkoliv cvrknout a ihned jsem se sesypala a rozbrečela. 

Jediné co mě drželo nad vodou bylo utěšování mého taťky doprovázeno mým odhodlaným hledáním zpáteční letenky za doprovodu slz, že chci ihned letět domů a Lojzíkův soucit, ať ještě vydržím, že nakonec určitě uvídím, že se mi tam začne líbit a zvládnu to. 

A zvládla jsem to. Stačilo mi se vyspat, jednou si projít město, najít nové kamarády a hned jsem se zase dala dohromady a pochopila jsem, že je tu opravdu krásně a nakonec tu zůstanu.

Na některé věci si člověk opravdu musí zvyknout, jako třeba na to, že je to zase totálně jiná mentalita, na všechno je dost času, všechno se udělá až zítra, jídlo se rychle zkazí, ještěrkám se u vás doma vždycky moc líbí a švábům se zase líbí se v noci toulat po ulicích a že i když není vidět sluníčko, tak se člověk stejně spálí. Ale to je prostě to ono kouzlo místního ostrova, ostrova, který si nakonec člověk zamiluje.

Já myslím, že už jsem si letos toho cestování užila dost a tohle rozhodě považuji za poslední stěhování letošního roku i poslední cestovatelský výjezd na delší dobu (na nějakou dobu dopředu). Nikdy jsem netvrdila, že cestuju, protože se mi u nás nelíbí nebo proto, že by mi byla naše země malá. Právě, že naopak, moc se mi u nás líbí a vždy se domů ráda vracím. :) Jen jsem prostě chtěla využít příležitosti dokud to šlo a poznat nové věci, země, kraje, lidi a jídla. A bylo to moc fajn. Teď jsem tady a nakonec si to moc užívám a jsem ráda za tuto zkušenost. I když jsem tu v rámci školy, tak čas na zábavu si tu také najdu.

Teplo je tu hezké, slunce svítí krásně, místní tropické ovoce chutná výborně a místní příroda je přímo úchvatná! Všechno vám to brzy a postupně ukážu. Jak tady, tak i u mě na instagramu. Prozatím běžím, musím se navečeřet a dojít do města nakoupit pár věcí a zase se pustit do práce a něco udělat.

Tak se mějte hezky a já se zase brzo ozvu! Pac a pusuuuu ♥

You Might Also Like

10 komentářů

  1. tak to byl pěkně krušný začátek :D ale věřím, že se ti na Madeiře bude líbit :) my tam byli na dovolené v květnu...a příroda je tam opravdu nádherná! :) jen člověk musí počítat s tím, že to není zrovna ostrov na koupání a opalování :/ :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je tu krásně a příroda je opravdu úžasná s tím souhlasím, ale proč myslíš, že to tu není na koupání a opalování ideální? Já mám pláž dvě minutky od bytu a jsem tam každý den :)

      Vymazat
  2. Supeer že jsi se taky ozvala. Dokud jde cestovat tak cestuj, nevytahnout paty z domu není to co by člověka mělo posouvat.

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem ráda, že už jsi v pohodě a jsi spokojená i po tom drsném začátku (ta sprcha by mi asi přivodila infarkt) :D Hezky si to tam užívej a já budu čekat na články se spooooustou fotek :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, budu se snažit přidávat články z Madeiry co nejvíc to půjde :))

      Vymazat
  4. Obdivuji lidi, co se nebojí a cestují takhle, sama bych to nedokázala, možná to už není můj sen a možná jen na to nemám "koule"...
    Jsem zvědavá na fotky a další články.
    Ať se ti tam daří :)

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak každý máme jiné priority i sny, takže to úplně chápu a myslím, že je to v pořádku, ale jinak děkuji moc :)

      Vymazat
  5. Naozaj ťa obdivujem si fakt silná osoba ja by som sa nikdy neodhodlala odísť do zahraničia sama ale pokiaľ vieš jazyk máš o jednu starosť menej vždy závidim ľudomn ako sa vedia anglicky dohovoriť a mne to vôbec nejde ... držím ti palce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :) tak třeba také jednou vycestuješ i to je jedna ze super možností, jak se v oné angličtině zlepšit :)

      Vymazat
  6. Loving this pic, thanks for the share. Keep up the posts, love checking out your blog.
    Scarlett

    OdpovědětVymazat

Počet zobrazení stránky