.entry-content:after { content: url(http://i1044.photobucket.com/albums/b442/dominikal/podpis_zpsx00mxttg.png?t=1497385843); }
cestování

Gothenburg, Kodaň a Malmö

14:18

Je to asi měsíc zpátky, co jsme se vydali na menší road trip do Dánska se zastávkami ve Švédsku. Ačkoliv se to může zdát sebevíc zvláštní, tak ať jsme počítali, jak jsme počítali, pořád to vycházelo, že to je autem prostě nejlevnější, včetně benzínu a poplatku za přejetí mostu do Dánska. Což nám nakonec vlastně hodně vyhovovalo, neboť jsme se po Kodani mohli dopravit kamkoliv jsme potřebovali. 


Náš výlet jsme zahájili zastávkou v Gothenburgu. Město leží na jihu Švédska a je opravdu krásné, pokud chytíte dobré počasí, budete z něj nadšení. My jsme neměli hodně času na to, abychom si prošli všechno,  tak jsme aspoň nevynechali místa, která jsou turisticky asi nejzajímavější.






most do Kodaně

Dále následovala Kodaň, která je opravdu úžasná, věřím, že každý, kdo ji navštíví, tak si ji ihned zamiluje! Tím, že jsme tu byli na více dnů, tak jsme si vzali Airbnb, což bych možná doporučila asi každému, kdo sem pojede autem. Ne pro každého to tu bude levné a spíše právě naopak drahé a tím, že jsme jeli autem, tak jsme si mohli přivézt jídla, kolik jsme opravdu chtěli. I když já když cestuju, tak mám většinou tzv. "cactus mood" jak mu ráda říkám, což znamená že hodně chodím a jíst, pít ani na záchod moc nepotřebuju, takže jsem si ani moc jídla nevezla.






Nejlevnější místo, kde se dá stravovat je asi Street Food Market, kde je nabídka opravdu pestrá a v létě to tu vypadá jako na Náplavce nebo se vyplatí pátrat po menších restauracích s bufetem.






Co se rozhodně vyplatí, tak je zúčastnit se Free City Tour. Ta naše trvala asi 3 hodiny, viděli jsme během ní všechny důležité památky a ještě jsme se k nim vždy něco zajímavého dozvěděli. Pokud nemáte k dispozici auto, tak bych doporučila si půjčit kola. Je to levné a za dvě hoďky opravdu stihnete všechno. A taky bych vám doporučila navštívit Cristianiu. Rozhodně to tu nechci propagovat, ale stojí to za to jenom vidět!







A po pár dnech, když jsme jeli nazpět jsme se stavili v Malmu. Bohužel jsme nechytli úplně nejlepší počasí. Ale jako chvilková zastávka to rozhodně postačí. Tolik toho zde k vidění není a člověk se aspoň na chvilku projde. :)




Sečteno, podtrženo - Kodaň rozhodně doporučuju navštívit, aspoň jednou za život! :)

pečivo

Domácí bagety

10:56

Pečivo a Švédsko, to jsou pro mě dvě věci, který nikdy nejdou k sobě. Jejich chleba mi prostě moc nejede, spíš vůbec . . . Takž jsem po nějakém čase přešla na alternativu pečení vlastního pečiva doma. Ta vůně, když se to peče je opravdu návyková, stejně jako samotné pečivo právě vytažené z pece. Tyhle bagety jsem pekla na narozeninovou oslavu a slavily obrovský úspěch, dokonce i u lidí z Francie, takže jsou schválené opravdovými gurmány a stojí za to vyzkoušet! :)


Na dvě bagety budete potřebovat:
  • 150 g vařených nastrouhaných/propasírovaných brambor
  • 500 g bílé chlebové mouky
  • 3 lžičky mořské soli
  • 2 lžičky čerstvého droždí nebo 1 lžička sušeného
  • 225 ml vody
  • 4 lžičky olivového oleje
1. Smíchejte mouku, sůl a brambory v míse. Nadrobte nebo nasypte droždí do sklenice s vodou a rozpusťte. Do mouky přidejte olej, droždí s vodou a vypracujte těsto vařečkou nebo robotem. Pak těsto vyklopte na čistou pracovní plochu a ještě 10 minut, nebo dokud nedosáhnete požadované konzistence, hněťte ručně. Požadovaná konzistence znamená, že když těsto vezmete do rukou a napnete ho proti světlu, netrhá se, ale stane se průsvitným a pružným. Umístěte ho do olejem vymazané mísy na teplé místo, přikryjte utěrkou a nechte kynout 60-80 minut nebo dokud nezdvojnásobí.

2. Vyklopte těsto na pracovní plochu, rozdělte na polovinu. Z každé poloviny vyválejte obdélník, který opět zarolujte do válce, ten ještě válejte od středu ke stranám, aby se prodloužil, také se vrstvy více propojí, jen dejte pozor, aby se vám vešel do trouby. Umístěte obě bagety na lehce vymazaný plech, přikryjte utěrkou a nechte ještě kynout dalších 50-60 minut.

3. Předehřejte troubu na 230°C a na dno umístěte menší pekáč. Než dáte bagety péct, lehce je pomoučte a udělejte ostrým nožem sérii příčných řezů (nejlépe žiletkou). Umístěte plech s bagetami do středu trouby a do spodního plechu hoďte pár kostek ledu nebo studenou vodu, aby vytvořili páru a těsto lépe rostlo. Jinak předčasně upečená kůrka, zamezí růstu těsta. Pečte 35 minut, v polovině plech otočte, aby zlátly rovnoměrně.


Bon appétit!

cestování

Já a Švédsko

11:41

Dlouho očekávaný a vámi tolik žádaný článek je tady. Mohl se tu objevit dřív, ale musím uznat, že jsem se k tomu nějak neměla. Už delší dobu se mi nelíbil vzhled blogu, nebyla jsem s ním spokojená a chtěla jsem ho dát pryč. Což znamenalo mít minimálně den času na to, abych se proplácala přes veškerou grafiku a CSS, což jsem věděla, že je pro mě prostě nemožné, jelikož jsem čas na to opravdu ve Švédsku neměla. Na druhou stranu jsem nechtěla nic publikovat, jelikož jsem s tím opravdu spokojená nebyla. Tak jsem aspoň každý den přidávala hodně věcí na insta stories, takže pokud jste mě sledovali tam, tak vám spoustu věcí určitě neuniklo. 


Uteklo to jako voda, byla jsem tam skoro půl roku a nemůžu uvěřit, že už je to za mnou, ale jedno vím jistě - bylo to nelepší rozhodnutí mého života se odstěhovat, být závislá jen sama na sobě a dělat konečně jen to, co mě baví. A proč Švédsko? A proč ně?! Upřímně sama nevím. Ano, mohla jsem jet někam, kde je teplo a hřát se na pláži, Španělsko, Itálie a tak, ale tam už jsem přece několikrát byla. Tak proč ne Švédsko? V té době by mě asi nenapadlo sem jet na dovolenou, nikdy jsem tu nebyla, říká se, že místní příroda je úžasná, hory tu jsou, takže bylo jasno! Ale jak to udělat?


Toť otázka . . . Bylo jaro roku 2015 a já si živě představuju, jak jsem ležela v posteli a nechtěla jsem vstát. Necítila jsem se šťastná, připadala jsem si, že se jenom plácám sem a tam a vlastně ani nevím, co chci, natož co bych jednou chtěla, ale cítila jsem, že chci moc do zahraničí, třeba jenom na chvilku, na dovolenou, na týden, to by mi stačilo, potřebovala jsem vypnout a restartovat. Ale pak jsem stejně nakonec nikam nejela. . . Rok poté - jaro 2016 - stejná situace, stejné pocity, prostě potřebuju už krucinál pryč! Ale nevěděla jsem, jak to udělat, nevěděla jsem nic, trvalo to dlouho, ale běhěm 8 měsíců se daly věci do pohybu.


V té době jsem si hodně pohrávala i s myšlenkou, že bych přerušila studium, nedělalo mě to šťastnou, ostatně jsem nikdy na vysokou z vlastní iniciativy jít nechtěla a studovala jsem obor AJ pro specializaci v pedagogice jen proto, že předtím jsem byla na anglickém gymplu a nechtěla jsem studovat nic složitýho a nic lehčího jsem nenašla, tak jsem si řekla, že prostě budu pokračovat v angličtině. Jak běžel čas, postupně se začali objevovat lidé a různé knížky, které mě směřovaly správným směrem. Zjistila jsem spoustu věcí o cestování, které jsem dosud nevěděla, naučila se, jak hledat super levné letenky a v té době dostala i pracovní nabídku - nic závažného, práce přes počítat, s tím, že můžu prakticky pořád mít home office a kdyby mi to nevyhovovalo, tak mám samozřejmě kancl k dispozici. V té době jsem ještě netušila, jak moc velké štěstí jsem měla!


Blížilo se září - s tím i nový akademický rok a má nechuť ke studium se zvětšovala a já jsem pořád víc a víc přemýšlela nad tím, jak to udělat a jak připravit rodiče psychicky na to, že se školou seknu nebo ji přeruším na nějakou dobu. Už se mi zrodil v hlavě plán, kam vyjet a jak, ale bylo to děsně komplikovaný a pak najednou zničeho nic . . .


Pamatuju si, jak jsem se jednou ráno vzbudila a přišel mail od univerzity, prý je ještě pár volných míst na erasmus. To byla velká příležitost - je jasný, že díky tomu někam vyjedu, pár věcí budu mít snadnějších a nebudu muset rodiče postavit před hotovou věc, že si dávám na nějakou dobu od školy pauzu. Vyšlo to, vybrala jsem si Švédsko, jen jsem teda musela dodělat aspoň ten zimní semestr . . .


A pak jsem odjela. První měsíc jsem tu studovala, chodila do školy - díky bohu se tady každý měsíc studuje jen jeden předmět a pak se hned dělá zkouška, takže jsem šla na dva dny na dvě hodiny každý týden do školy a měla jsem hotovo. Ale nenaplňovalo mě to. Potom mi káplo do noty, že jsme si měli začít vyřizovat žádosti na bakalářku. Neměla jsem ani nejmenší ponětí, o čem chci psát, ale tím, že jsem díky erasmu studium nepřerušila, tak jsem toho využila a řekla, že prostě dál už do školy chodit nebudu a budu se tu věnovat bakalářce a bylo to. Samozřejmě, že jsem tu nic takovýho nedělala - jen jsem prostě vše pozorovala a tak. :D


Jelikož mi má práce umožňuje home office, bylo jasný, že ve Švédsku mám příjem zajištěnej, ale doma jsem na zadku pořád taky sedět nechtěla. To že studuju, aby ze mě byla učitelka, neznamená, že to chci v budoucnosti dělat, ale čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc mi pak došlo, že když to dostuduju a budu cestovat dál, tak mám práci vždycky kdekoliv na světě jistou. Tak jsem si potom našla ještě dva intershipy jakožto učitelka AJ. První neplacenej, druhej ano a bylo to opravdu zajímavý a navíc se to týkalo i mé budoucí bakalářky, takže všechny strany byly spokojený.


No, ale myslím, že pro dnešek toho bylo více než dost, tak zbytek zase příště, teď už konečně víte všechny podstatný věci. Ale teď mi zase řekněte, co je nového u vás? :)

cestování

Room tour

18:08

Tak, zapotila jsem se u toho teda opravdu pořádně, navztekala jsem u toho možná víc, než bylo potřeba a dávala to do kupy víc jak týden. Výsledek je tedy tady, úplně na 100% s tím spokojená nejsem, ale nepředpokládám, že bych byla ani kdybych to předělala, tak snad se vám bude video aspoň trošičku líbit, aneb slibovaný Room tour z mého švédského pokoje je konečně tady! :)


Tak se mějte krásně a já se budu těšit zase u dalšího článku :)

PS: Omlouvám se za to, jak občas strkám do českých slov anglickej word stress, poslední dobou s tím hodně bojuju a jak se to vždy snažím natáčet spontánně a nepřetáčet to, tak mi to hold občas sem tam ujede. Budu na tom přepínám z aj do čj muset zapracovat. . . :D


granátové jablko

Weleda granátové jablko

9:55

Je to už pár dní, co vlastním tyto dva produkty od Weledy z řady granátové jablko, tudíž jsem je mohla opravdu řádně otestovat, podrobit různým podmínkám i prostředím a nyní je na čase přinést vám porovnání a mé dojmy z toho jak u mě obstály.


Oba produkty jsem si brala s sebou do Švédska a to z jednoho naprostého důvodu. Nikdy předtím jsem nijak granátovému jablku neholdovala, ale minulý rok se to změnilo. Úplně jsem mu propadla a pořád jsem si ho kupovala, loupala, jedla a zkoušela v různých podobách. Má láska ke granátovému jablku by se dala přirovnat asi jako k mé lásce k avokádu. Vůně obou produktů je tak omamná, že jsem je v ČR nemohla nechat za žádnou cenu!


Já a olejíčky. To je jedno velké téma už od doby, co mě trápí nedostatek spánku, změny počasí, či vzduchu (hlavně při letech delší než dvě hodiny) a při jiných stresujících momentech, protože se mi ihned napne pokožka, je suchá, šíleně mě svědí a já se můžu zbláznit, proto nikam v zásadě nejezdím bez olejíčků, protože jeden prostě nikdy neví . . . Většinou jezdím s opravdu hodně mastnými krémy, protože se mi nechce tahat velké balení olejíčků, ale tentokrát byla volba jasná tím, že tu jsem na delší dobu a ne na pár dní!

Tenhle olejíček mě tu drží nad vodou prakticky po každé párty - tedy rozuměj skoro více než polovinu každého týdne. Opravdu skvělé je na něm to, že se rychle vstřebává a nezanechává mastné fleky na mém polštáři. A už při prvním použití si můžu ihned oddychnout, protože zabírá opravdu rychle a má pokožka je ihned regenerovaná.

Složení - Jojobový olej, sezamový olej, slunečnicový olej, olej z pšeničných klíčků, makadamový olej, extrakt ze semen prosa, limonen*, olej ze semen granátového jablka, nezmýdelnitelný podíl olivového oleje, extrakt z okvětních lístků slunečnice, parfém*, linalol*, citronelol*, geraniol*, citral*, eugenol*, kumarin*, farnesol*. (*z přírodních éterických olejů)


Krém na ruce je moje nutnost, bez toho bych nikdy neopustila dům ani kdyby hořelo! Navíc tenhle je fakt boží. Doposud byl vždy můj nejoblíbenější ten z mandlové řady, ovšem teď si nejsem jistá, zda-li ho nevystřídá tento granátový. Vstřebává se opravdu prakticky ihned, což je věc, kterou ocení opravdu každý z nás. Vůně je božská, takže pokud milujete granátové jablko, tak vás tahle vůně fakt dostane!  Navíc je ohromující, že vůni cítíte i po delší době, jen tak opravdu nezmizí. A co se týká regenerace, tak ta je opravdu na jedničku! 

Složení - Voda, sezamový olej, glycerin, alkohol, glyceryl stearát SE, bambucké máslo, mezmýdelnitelný podíl olivového oleje, slunečnicový olej, olej ze semen granátového jablka, extrakt ze semen prosa, extrakt z kořenů listnatce ostnitého, extrakt z okvětních lístků slunečnice, xantanová guma, kyselina stearová, kyselina palmitová, parfém*, limonen*, linalol*, citronelol*, benzyl benzoát*, geraniol*, citral*, eugenol*, kumarin*. (*z přírodních éterických olejů)



Já tedy nemůžu jinak než hodnotit naprosto kladně a spokojeně! Oba produkty jsou pro mě vysoce návykové. A jak jsem již zmínila výše - doposud pro mě vždy byla nejoblíbenější mandlová řada (některé produkty z této řady jsem si také brala s sebou), ovšem myslím, že pomalu a jistě začnu být závislá na této řadě! Upřímně si ani nechci představovat, co se stane, až produkty spotřebuju, neboť jsem na ně zatím nikdy ve městě nenarazila. Tady to s kosmetikou není jen tak. Drogerie tu nikde nemáme, kosmetika se prodává v obchodech jako Lindex, H&M a podobně, takže to bude opravdu zajímavé, ale stále spoléhám na to, že je objevím v nějaké lékárně.

Pokud vás produkty zaujaly, tak olejíček sežene zde - 479 Kč za 100 ml a krém na ruce zde za 239 Kč.

Tak se mějte hezky a já se zase brzo ozvu! :)

dort

Raffaello dort

8:23

Je tomu už pár dní zpět, co jsem pekla tento dort. Ema slavila narozeniny, já miluju kokos, ona taky, já měla chuť na dort, ona se ráda dělí o jídlo, tenhle dort už jsem jednou pekla a měl obrovský úspěch, tak proč to všechno nespojit dohromady a prostě si neudělat hezký den, že jo? Ovšem pozor, jak poměrně často s oblibou říkám: "Swedish ingredients suck" (hlavně když přijde na pečení), tak ne jinak tomu bylo i tentokrát. Ta jejich mouka je prostě divná a výsledek korpusu byl naprosto fatální, zkrátka tahle to vypadat nemá, takže pokud to budete zkoušet, tak se nedivte, že budete mít jinačí a hezký výsledek! Ovšem důležité je, že dort měl i přesto všechno fenomenální úspěch a věřte mi, že pokud ho ochutnáte, tak si ho ihned zamilujete!


Budete potřebovat:
Korpus
  • 6 bílků 
  • špetka soli
  • 200 g krupicového cukru
  • 1 lžíce bramborového škrobu
  • 150 g mandlové moučky (jemně pomletých mandlí)
Krém
  • 500 g mascarpone
  • 160 g smetany ke šlehání
  • 50 g moučkového cukru
  • 50 g strouhaného kokosu
+
  • kokosové lupínky
  • opražené mandlové lupínky
  • ovoce
1. Na pečicí papír si narýsujeme tři kružnice o průměru 20 cm. Papíry položíme na plechy.  Bílky ušleháme se solí na pevný sníh, postupně po lžících do něj zašleháme krupicový cukr a na závěr bramborový škrob. Vařečkou opatrně zamícháme do sněhu mandlovou moučku. Sníh rozdělíme na tři části a každou rozetřeme na připravené kruhy na pečicím papíru. Pečeme všechny tři naráz 1¼ hodiny v troubě vyhřáté na 150°C. Po upečení necháme úplně vychladnout.

2. Mascarpone vyšleháme spolu s cukrem, přilijeme k němu smetanu a šleháme, dokud krém nezhoustne, ale nesmí se přešlehat, aby se nesrazil. Před koncem šlehání přidáme kokos.

3. První plát položíme na servírovací talíř nebo podnos, potřeme jej ⅓ krému, přikryjeme druhým plátem, potřeme druhou třetinou krému, na který položíme poslední plát a potřeme poslední částí krému.

4. Dort ozdobíme mandlovými a kokosovými lupínky, ovocem či kuličkou Raffaello. Čerstvě připravený dort je velice křehký a upřímně vám doporučuji vyčkat celou noc, či den, kdy se korpus nasákne krémem a dort je ještě lepší!


Zkrátka věřte, že jakmile jednou ochutnáte, ihned se zamilujete! :)

cestování

Jaro je tady

11:32

Jaro ve Švédsku je úžasné. Musím říci, že jsem ještě asi nikdy hezčí jaro nezažila. A vždycky když si myslím, že už mi došly slova a víc očarovaná už být nemůžu, najdu vždycky nějaké nové místo a zamiluju se do Švédska ještě víc. Jelikož tu léto nebývá opravdu příliš horké, lidé tu dokáží opravdu ocenit každé hezké počasí. Proto nebylo velkým překvapením, když bylo v zimě trochu nad nulou, svítilo slunce a nefoukal vítr a všichni byli ihned venku a grilovali.


Proto BBQ v zimě byla na mém wishlistu a podařilo se mi to splnit a bylo to báječné, nikdy jsem to nezažila a moc jsem si to užila. Ale teď je tu jaro a jarní BBQ mají něco mnohem víc do sebe. Ráno mě vzbudí sluníčko, otevřu si okno, mám úžasný výhled na les za naším domem, venku zpívají ptáci, nikde nikdo, to je prostě pohoda.


A pak odpoledne pobalíme věci a jedeme k jezeru. Je to spontánní, nedomluvené a má to něco do sebe. Všichni si to užíváme, je to děsná sranda, zpíváme, děláme marshmallow a ležíme v trávě. Doma už jsem nám dokonce rozdělila deky na dvě kupy. Jedny určené na grilovačky - nechci je pořád prát dokola a druhé, co jsou vyprané, nažehlené a na doma.


A takové jsou pro mě dokonalé víkendy. Spontánní víkendy na kolách u jezera s přáteli, vůní klobás, domácích housek na burgery, prsty opatlané od marshmallow a první opalování se na dece s prvním jarním vánkem ve vlasech.


No a aby to nakonec taky dokonale skončilo, tak potom vždy chodíme večer do sauny. Hned vedle našeho domu máme saunu, kam můžeme každý den chodit zadarmo. No já nevím - myslím, že nemůžu najít jeden jediný důvod, proč to tady nesnášet . . . Jsem tady tak šťastná :)


A jaký byl váš víkend? :)

2017

Co? Kdy? Jak? Proč? 2. díl

8:00

Dobréééé ráááánooooo! ♥ Tak jo, myslím, že by nebylo moc milé přeskakovat, páté přes deváte, bla bla, nemám chuť na podivnej guláš - žádná všehochuť. Ježiši, co to plácám. . . Abyste rozuměli, je přesně pátek, můj laptop ukazuje přesně 0:00, akorát jsem přišla domů a měla jsem chuť pro vás sepsat další článek. A myslím si, že by bylo fér pokračovat tam, kde jsme minule skončili.


Pokud vám náhodou unikl začátek, tak je tady. Pokud mě má paměť nemate, tak jsme myslím naposledy skončili u toho, že jsem se zmínila o tom, že jsme se rozešli s přítelem, což byl asi hlavní faktor, který odstartoval celou mou cestovací mánii. Zrovna včera jsem o tom přemýšlela. Nikdy jsem mu to neřekla, protože když jsme to ukončili, tak jsme spolu nějak moc nemluvili (respektive čti - já s ním :D) a po tom co jsem se přes všechno přenesla, tak už nejsme v kontaktu. Ale jsem mu vděčná, že to udělal. Strašně moc!!! Kdybysme i nadále setrvávali v našem vztahu, tak si asi ani nechci představovat, co by bylo. 


Nic netrvá věčně a každý má nějakou určitou roli, a jakmile ji splníte, je čas jít dál. My jsme si předali to, co jsme měli a bylo na čase jít dál. A já ti za to všechno děkuji. VÁŽNĚ! Jinak by tu nebylo místo pro začátek, který poté následoval. A já jsem momentálně šťastná, jako nikdy předtím. Tohle je pro mě to nejlepší, co kdy mohlo nastat, plním si své sny a miluju život. Je to pro mě jedna nekonečná párty, kterou nedokážu zastavit. (PS: ani když mám opravdu kocovinu, jsem s hlavou v záchodě a moji kamarádi zběsile klepou na dveře, jestli jsem oukej. Víte co následuje ještě téhož rána, kdy se po třech hodinách vzbudím ze svého blackoutu? Zapínám party playlist na svém Spotify a tancuju, zpívám, děsně se směju, jsem ráda, že jsem se vzbudila ve svém pokoji a snažím si vzpomenout, jak moc jsem v noci bavila své okolí. A nikdy neřeknu: "Od teď už jako fakt nepiju!". Fakt nechápu, co je se mnou špatně a kde pořád beru tu energie. I mě to dost udivuje! Vážně! :D)


Ale nebylo to snadné najít tuhle cestu. Hodně mi k tomu pomohli motivační knížky, na které jsem se často odkazovala v knižních článcích či na Instagramu. Musela jsem zase začít úplně od začátku. A záhy na to jsem přišla na jednu věc. Jak mě vlastně vůbec někdo může mít rád, dokud nemám ráda sama sebe? Hmmm? Přemýšlejte o tom trochu. Možná vám to třeba teď nedává smysl, ale třeba  jednou časem bude. Jakmile se naučíte mít opravdu rádi sami sebe, dokážete mít potom rádi i svět se vším všudy. Zkrátka takový, jaký je. Život vás miluje (na to nikdy nezapomínejte) a vždy pro vás chce jen to nejlepší, i když je někdy cesta dlouhá, plná překážek.


Máte krátké nohy, nejde dělat velké kroky, občas ztratíte směr, občas potřebujete postavit most přes řeku a ne všechno jde hned a snadno. Některé cesty musíte projít i klidně 10x než opravdu pochopíte, co si máte z dané lekce konečně vzít. Ale pak až vám to konečně dojde . . . Ach, jste připraveni! A když jste připraveni, váš učitel se objeví a . . . jste připraveni na tu jízdu?


Všechno je to o lásce! Lásce k sobě, k bližním, ke svému nepříteli, ke všem maličkostem a radostem všedního dne a přesto všechno - chybovat je lidské, ale odpouštět je božské, na to taky nezapomínejte. Ale začněte u sebe - to je teprve královské! Mít ráda sama sebe, takovou jaká jsem! Milujte a malujte, tadadadááá, protože život vás miluje a nakonec poznáte, že všechno dává později smysl a vše zlé je opravdu jen pro něco dobrého.


Užijte si dnešní den i následující víkend. Každý den je unikátní, prožijte ho naplno, nikdy nedostane šanci ho prožít znovu. Dostaňte z toho maximum a milujte ho se vším, s čím přijde! Krásný víkend ♥

Počet zobrazení stránky