Francouzsky netloustnou, jsou krásné, mají šmrc, kouzlo, neustále o sebe pečují, pořádají večeře a oh la la! Zkrátka, kdo by nechtěl být pravou Francouzkou, že? No já třeba fakt ne! Teda teď už ne, dřív možná ano, ale už jsem si to rozmyslela, po tom, co jsem utrpěla kulturní šok po francouzsku. Třeba jste možná někdy byli také obětí všech těch krásných knížek o Francouzkách, které na ně pějí jenom samé ódy, hezky se čtou a jsou tak "nenucené", že se jim opravdu lehce a snadno uvěří. Kdo by nechtěl být nenuceně sexy a šmrc, tak jako se to popisuje ve všech knihách?! Navíc všichni o tom mluvili, všichni vždycky říkali, že je to pravda, tak proč by tomu tak nebylo, že?
A tak jsem přiletěla do Francie. Byla jsem tak trochu unavená a ještě stále ovíněná zbytkovým alkoholem na to, abych šla prozkoumávat město a všechny ty tajuplné francouzské věci. Tak jsem se šla vyspat, s nadějí toho, že to všechno udělám až druhý den. A když na to přišlo a já se vydala do města, tak přišlo jedno velké zklamání, které jsem nečekala. Takže za a) - pokud nebudete v Paříži a nebudete se opravdu urputně snažit najít pravou Pařížanku, která má takový ten nenucený, přirozený styl a je chic, jen těžko takovou Francouzku najdete. Francouzky nejsou žádné dokonalé, úžasné super ženy, které vás ihned oslní. Strávila jsem tím celou dobu, abych u nás v Provence našla TU ženu podle všech těch knížek, která bude pravá Francouzka se vším všudy a už na první pohled vás okouzlí . . . No a doposud se mi to povedlo jen asi 4x. Francouzky jsou zcela obyčejné a normální ženy, stejně tak jako my. Oblékají se pohodlně, nemalují se, nejsou vždy hubené jako laňky, kouří, pijí, nosí tepláky a světe div se, klidně i stráví celou sobotu v pyžamu.
Další zjištění, které jsem zjistila - Francouzky tloustnou. Ano! A já bohužel s nimi - no nedivte se, ale francouzská kuchyně je tak báječná, že jsem sem nepřijela proto, abych tu držela nějaký pust či šla na detox, ale proto, abych ochutnala ty pravé makronky, křupavou bagetku, croissant a jiné delikatesy. Takže žádný takový, že netloustnou. Ano viděla jsem pár žen ve věku, které byly krásně štíhlé a bylo vidět, že jim na jejich postavě záleží a pečují o sebe, ale rozhodně to neplatí pro všechny. Francouzky nechodí pěšky, aby se udržovaly štíhlé, jí s láskou (stejně tak jako já) a rozhodně si neodpírají. Ať žijí aperitivy a francouzská voda (víno)!
Ale našly se i věci, v kterých ani jedna z těch knížek rozhodně nelhala, jako například účesy - Francouzky opravdu nosí jednoduché účesy, vlasy mají střižené takovým způsobem, aby to lichotilo jejich tvaru obličeje a bylo to jednoduché na údržbu. Kadeřnické salóny tu vidíte na každém rohu. Potom to taky byla ta část o vaření. Pokud vyloženě nepotkáte zapálenou ženu do vaření, Francouzky nevaří pokud nemusí. Rády pořádají různé aperitivy, večeře a jiné dýchánky, ale všechny knížky se shodují s realitou - z větší části je občerstvení nakoupené, objednané nebo zhotovené na zakázku. Nač se s tím patlat, když to může udělat někdo jiný za vás a vy si tím můžete ušetřit čas.
No a pak taky trhy! Tohle byla Francie, o které jsem vždy snila a jak jsem si ji vždy představovala. A taky to tak je. Každou neděli, bez ohledu na to, jak velké dané město či vesnice je se všude konají trhy. Nikdo není doma, nikdo nestojí u plotny a všichni vyrážejí na trhy, nakoupit čerstvé a lokální potraviny. Od chleba, baget, ovoce, zeleniny, sýru, masa, ryb až po oblečení či pečená kuřata a jiná hotová jídla. Takže si lidé častokrát z trhu odnesou už hotový oběd, který si ihned dají. V tomhle mě Francie dostala a ihned jsem si ji zamilovala. Vždycky se nemůžu dočkat, než bude neděle a já zase půjdu na trhy, tohle mi rozhodně bude chybět!
Takže suma sumárum, opět se mi potvrdila jedna věta z mé oblíbené knížky: "Nevěřte všemu, co slyšíte.". Nic není tak perfektní, jak se zdá, věci jsou častokrát zmedializované a zidealizované. Kolikrát je lepší nic neočekávat a radovat se z přítomnosti a toho co je. Rozhodně teď už vím, že málokdy najdete pravou Francouzku, obzvláště v naší generaci a já už se za tímto skoro neexistujícím ideálem nebudu hnát. :)
Další zjištění, které jsem zjistila - Francouzky tloustnou. Ano! A já bohužel s nimi - no nedivte se, ale francouzská kuchyně je tak báječná, že jsem sem nepřijela proto, abych tu držela nějaký pust či šla na detox, ale proto, abych ochutnala ty pravé makronky, křupavou bagetku, croissant a jiné delikatesy. Takže žádný takový, že netloustnou. Ano viděla jsem pár žen ve věku, které byly krásně štíhlé a bylo vidět, že jim na jejich postavě záleží a pečují o sebe, ale rozhodně to neplatí pro všechny. Francouzky nechodí pěšky, aby se udržovaly štíhlé, jí s láskou (stejně tak jako já) a rozhodně si neodpírají. Ať žijí aperitivy a francouzská voda (víno)!
Ale našly se i věci, v kterých ani jedna z těch knížek rozhodně nelhala, jako například účesy - Francouzky opravdu nosí jednoduché účesy, vlasy mají střižené takovým způsobem, aby to lichotilo jejich tvaru obličeje a bylo to jednoduché na údržbu. Kadeřnické salóny tu vidíte na každém rohu. Potom to taky byla ta část o vaření. Pokud vyloženě nepotkáte zapálenou ženu do vaření, Francouzky nevaří pokud nemusí. Rády pořádají různé aperitivy, večeře a jiné dýchánky, ale všechny knížky se shodují s realitou - z větší části je občerstvení nakoupené, objednané nebo zhotovené na zakázku. Nač se s tím patlat, když to může udělat někdo jiný za vás a vy si tím můžete ušetřit čas.
No a pak taky trhy! Tohle byla Francie, o které jsem vždy snila a jak jsem si ji vždy představovala. A taky to tak je. Každou neděli, bez ohledu na to, jak velké dané město či vesnice je se všude konají trhy. Nikdo není doma, nikdo nestojí u plotny a všichni vyrážejí na trhy, nakoupit čerstvé a lokální potraviny. Od chleba, baget, ovoce, zeleniny, sýru, masa, ryb až po oblečení či pečená kuřata a jiná hotová jídla. Takže si lidé častokrát z trhu odnesou už hotový oběd, který si ihned dají. V tomhle mě Francie dostala a ihned jsem si ji zamilovala. Vždycky se nemůžu dočkat, než bude neděle a já zase půjdu na trhy, tohle mi rozhodně bude chybět!
Takže suma sumárum, opět se mi potvrdila jedna věta z mé oblíbené knížky: "Nevěřte všemu, co slyšíte.". Nic není tak perfektní, jak se zdá, věci jsou častokrát zmedializované a zidealizované. Kolikrát je lepší nic neočekávat a radovat se z přítomnosti a toho co je. Rozhodně teď už vím, že málokdy najdete pravou Francouzku, obzvláště v naší generaci a já už se za tímto skoro neexistujícím ideálem nebudu hnát. :)
