Jsem moc ráda, že tu mám další výrobek, který jsem v rámci spolupráce se značkou Remington mohla otestovat a v tomto článku vám z něj poodhalím své dojmy –  jsem z něj opravdu moc nadšená a to teda ani náhodou nekecám! 

Tento výrobek na pedikúru mám doma již delší dobu, bohužel jsem se k samotnému testování dostala pořádně až v uplynulém září, za to ale mohu říct, že jsem to vzala do rukou opravdu poctivě a testovala ho, jak se patří. Doposud jsem vlastnila jen tento výrobek z předchozí řady na který jsem psala recenzi před dvěma lety a s kterým jsem byla moc spokojená do té doby, než jsem vyzkoušela tento nový odstraňovač ztvrdlé kůže. 

Já osobně jsem z něj fakt nadšená, je to úplná bomba, nevím ani, jak víc či líp to napsat, ale fakt wauuu! Pšššt – dokonce i Lojzík ho rád používá, respektive, jak slyší, že jsem ho zapla, hned přiběhne a ptá se, jestli mu taky “vezmu jeho paty”. :) Dokonce i moje mamka si na něj už dělá zálusk, očividně si ho budu muset pořádně hlídat! 

Ale teď už k samotnému výrobku. Co se týče designu – já vím, může to vypadat sebevíc vtipně, ale věřte, že je mnohem pohodlnější a lépe se s ním manipuluje i drží oproti předchozí řadě. Dále má další skvělou vlastnost – respektive pro mě naprosto skvělou vlastnost – je nabíjecí!! Ačkoliv mi u spoustu výrobků nevadí, že jsou na baterky, tady mi prostě víc vyhovuje, že na baterky není a opravdu dlouho vydrží. Jak jsem psala již výše, používala jsem ho více jak měsíc v kuse a stále běží, zatím nebylo potřeba ho nabíjet. A další super věc, která se mně osobně také moc líbí, je, že pokud jako já máte více výrobků od značky Remington, které jsou nabíjecí (já mám například epilátor a čistící kartáček na pleť), tak vám ke všem stačí pouze jedna nabíječka, neboť jsou všechny stejné, což určitě oceníte například během cestování. 

Další vlastnost, kterou tento přístroj disponuje je voděodolnost. Můžete si ho tedy vzít s sebou jak do vany, tak i do sprchy, pokud ho chcete použít na zvlhčenou pokožku. Na druhou stranu musím říct, že pro mě tato funkce není úplně přínosná. Respektive zkoušela jsem to, ale jediný problém, na který jsem vůbec přišla, přišel právě v tomto bodě. Jelikož se myjete, předpokládá se, že máte mokré i ruce, což se mně osobně neosvědčilo, protože mi tento přístroj častokrát z ruky vyklouzával a párkrát málem spadl do vody. Musela jsem si na to tedy celou dávat pozor a vždy si utřít ruce před použitím. Takže ho raději vždy používám na suchu. 

V balení se nachází hrubý, extra hrubý a peelingový kartáček. Všechny jsou za mě super a nemám jim co vytknout. Svou práci odvedou opravdu výborně a já už jsem výsledky pozorovala již po prvním použití. Může to být ale rozdílné u někoho, kdo má opravdu hodně ztvrdlou kůži (například u starších lidí), ale to jsem bohužel neměla možnost posoudit. Nástavce jsou uzpůsobené a tvarované tak, aby umožnily odstranění kůže i na menších místech, či místech, kam byste se s výrobkem z předchozí řady určitě nedostali. Takže za to má určitě ode mě další plusové body. 

Suma sumárum, za mě rozhodně ano! A nejenom za mě, ale i za Lojzíka a i tak trochu za mou rodinu. Výrobek sežene na různých e-shopech v cenovém rozpětí od 1 400 do 1 700 Kč, co jsem se tak dívala. A pokud vám ještě můžu dát malý tip na závěr, mně se nejvíce osvědčil s použitím měsíčkového másla na chodidla od Kneipp. Tahle kombinace je naprosto parádní! :)

Je to už trošku delší dobu, co jsme se letěli podívat na necelý týden do Španělska (na začátku května), ale bylo to úžasný! Myslím si, že Španělsko má samo o sobě opravdu hodně, co nabídnout i mimo Madrid a Barcelonu. Což mohu sama určitě potvrdit. Jak v Madridu, tak i v Barceloně jsem byla a Bilbao i Alicante jsem si moc užila, pořád bylo co objevovat. A protože je tam počasí pořád stále krásné a moře taky a navíc se tam lítá opravdu za hubičku, když chytnete dobré letenky, rozhodla jsem se tenhle článek dát do kupy, ať máte třeba další tipy, kam ještě během října či listopadu vyrazit. Do článku jsem přidala i mapy s piny na místa, která určitě stojí za to vidět.

Bilbao

Let do Bilbaa není nijak dlouhý, byli jsme tam za chviličku, což bych určitě moc ocenila, až na to, že jsme z technických důvodů měli dvou hodinové zpoždění, takže 4 hodiny čekání na letišti pro mě byly celkem zabijácké, hlavně pro moji hlavu. Ale i tak to bylo fajn, člověk je tam skoro hned a může hned vyrazit si užívat města. My jsme se ubytovali v hotelu NH Collection Villa de Bilbao, který byl hned kousek od centra a byl naprosto příjemný. Pro někoho může být možná trochu dražší, ale já bych ho určitě moc doporučila. Měli jsme zajištěné jenom ubytování, což bohatě stačilo, protože jsme se pořád stravovali ve městě. Tenhle styl mám moc ráda, člověk má možnost ochutnat tak trochu od každého a vyzkoušet různá místa. Nevynechali jsme snídaňové dobroty v místní pekárně, kávu, zmrzlinu, tapas (!), jamon ani zeleninové a ovocné obchůdky. Jen na tohle si dejte pozor - nikde na zeleninu a ovoce hlavně nesahejte rukou bez rukavic, to se nesmí! My jsme měli na Bilbao den a půl, což bohatě stačilo na to, abychom viděli všechno, co jsme chtěli a k tomu měli i dost času se poflakovat po různých parcích, dát si siestu a přestávky v různých podnicích.

Nejlepší je určitě si projít celé centrum, všechny parčíky a malé uličky. Na tohle žádný celistvý tip ani trasu nemám. My jsme chodili, jak nás zrovna napadlo, ale zvládli jsme to všechno. Bilbao má také velice zajímavá muzea a budovy, které budou určitě hodně zajímavé pro ty, kteří se zajímají o architekturu. A určitě také nevynechejte ani tzv. Funicular de Artxanda, který vás vyveze nahoru na kopeček a je z něj úžasný výhled na celé město i okolí, plus je tu i moc příjemný parčík, kde se dá posedět a odpočinout si.

Alicante

Pokud někdy navštívíte Alicante, tak věřím, že si ho hned určitě zamilujete jako já! Hlavně asi proto, že je u moře a má úžasné pískovité pláže s výhledem na celé Alicante a i na Santa Bárbara Castle. Když jsme tam zrovna byli my, tak to teda úplně na koupačku ještě nebylo, ale i tak jsme si to moc užili. Nakoupili jsme si víno, salámy, šunky a jiné tapas, sedli si na pláž a užívali si to. Jinak do Alicante jsou i přímé lety do/z Česka a tuším, že jsme letěli asi kolem dvou hodin +/-. V Alicante jsme byli 4 dny a také to bohatě stačilo na to, aby člověk stihl všechno, co by rád viděl i ochutnal, ale pokud by bylo ještě víc teplejší počasí, dokázala bych si tu představit dovolenou i na delší dobu.

Co se týče Alicante, tak to má opravdu úžasné historické jádro, které stojí za to si projít, křížem krážem, všemi těmi malými uličkami. Věřte mi, že se vám to bude opravdu líbit. Určitě se podívejte i na kolonádu plnou palem kousek od pláže a nevynechejte samozřejmě ani pláže! Malebné malé uličky vedou i cestou zpět od hradu do města, které jsou plné barev. Na hrad samotný vede více cest. My jsme je zkusili téměř všechny, neboť jsme se tam vydali 2x, ale asi ta nejhezčí je podle mě, když kousek z hradu sejdete a potom už jdete jenom různými uličkami zpět do města.

I v Alicante rozhodně stojí za to navštívit spoustu food míst, dát si spoustu tapas, sangrií, podívat se na místní tržnici (pozor není otevřená pořád) a hlavně nezapomenout i na zmrzlinu! Na mapě jsem vám vyznačila dvě místa, kde měli tu nejlepší. A pokud vám to ještě nebude stačit, můžete navštívit i různá místní muzea. My jsme stihli asi dvě, jedno bylo opravdu kuriózní, ale moc fajn bylo, že byly obě zdarma.

A co vám ještě můžu rozhodně doporučit, tak my jsme se na poslední den přihlásili na kurz vaření paelly, což byl úplně bezva zážitek a mě se asi líbil ze všech nejvíc! Jen počítejte s tím, že tu málokdo umí anglicky.

Je dost možné, že jsem určitě na něco zapomněla, ale snažila jsem se přidat aspoň to nejdůležitější. A pokud se někdy do Bilbaa nebo Alicante vydáte, doufám, že se vám tam bude také tolik líbit jako mě! :)

Francouzsky netloustnou, jsou krásné, mají šmrc, kouzlo, neustále o sebe pečují, pořádají večeře a oh la la! Zkrátka, kdo by nechtěl být pravou Francouzkou, že? No já třeba fakt ne! Teda teď už ne, dřív možná ano, ale už jsem si to rozmyslela, po tom, co jsem utrpěla kulturní šok po francouzsku. Třeba jste možná někdy byli také obětí všech těch krásných knížek o Francouzkách, které na ně pějí jenom samé ódy, hezky se čtou a jsou tak "nenucené", že se jim opravdu lehce a snadno uvěří. Kdo by nechtěl být nenuceně sexy a šmrc, tak jako se to popisuje ve všech knihách?! Navíc všichni o tom mluvili, všichni vždycky říkali, že je to pravda, tak proč by tomu tak nebylo, že?

A tak jsem přiletěla do Francie. Byla jsem tak trochu unavená a ještě stále ovíněná zbytkovým alkoholem na to, abych šla prozkoumávat město a všechny ty tajuplné francouzské věci. Tak jsem se šla vyspat, s nadějí toho, že to všechno udělám až druhý den. A když na to přišlo a já se vydala do města, tak přišlo jedno velké zklamání, které jsem nečekala. Takže za a) - pokud nebudete v Paříži a nebudete se opravdu urputně snažit najít pravou Pařížanku, která má takový ten nenucený, přirozený styl a je chic, jen těžko takovou Francouzku najdete. Francouzky nejsou žádné dokonalé, úžasné super ženy, které vás ihned oslní. Strávila jsem tím celou dobu, abych u nás v Provence našla TU ženu podle všech těch knížek, která bude pravá Francouzka se vším všudy a už na první pohled vás okouzlí . . . No a doposud se mi to povedlo jen asi 4x. Francouzky jsou zcela obyčejné a normální ženy, stejně tak jako my. Oblékají se pohodlně, nemalují se, nejsou vždy hubené jako laňky, kouří, pijí, nosí tepláky a světe div se, klidně i stráví celou sobotu v pyžamu.


Další zjištění, které jsem zjistila - Francouzky tloustnou. Ano! A já bohužel s nimi - no nedivte se, ale francouzská kuchyně je tak báječná, že jsem sem nepřijela proto, abych tu držela nějaký pust či šla na detox, ale proto, abych ochutnala ty pravé makronky, křupavou bagetku, croissant a jiné delikatesy. Takže žádný takový, že netloustnou. Ano viděla jsem pár žen ve věku, které byly krásně štíhlé a bylo vidět, že jim na jejich postavě záleží a pečují o sebe, ale rozhodně to neplatí pro všechny. Francouzky nechodí pěšky, aby se udržovaly štíhlé, jí s láskou (stejně tak jako já) a rozhodně si neodpírají. Ať žijí aperitivy a francouzská voda (víno)!


Ale našly se i věci, v kterých ani jedna z těch knížek rozhodně nelhala, jako například účesy - Francouzky opravdu nosí jednoduché účesy, vlasy mají střižené takovým způsobem, aby to lichotilo jejich tvaru obličeje a bylo to jednoduché na údržbu. Kadeřnické salóny tu vidíte na každém rohu. Potom to taky byla ta část o vaření. Pokud vyloženě nepotkáte zapálenou ženu do vaření, Francouzky nevaří pokud nemusí. Rády pořádají různé aperitivy, večeře a jiné dýchánky, ale všechny knížky se shodují s realitou - z větší části je občerstvení nakoupené, objednané nebo zhotovené na zakázku. Nač se s tím patlat, když to může udělat někdo jiný za vás a vy si tím můžete ušetřit čas.


No a pak taky trhy! Tohle byla Francie, o které jsem vždy snila a jak jsem si ji vždy představovala. A taky to tak je. Každou neděli, bez ohledu na to, jak velké dané město či vesnice je se všude konají trhy. Nikdo není doma, nikdo nestojí u plotny a všichni vyrážejí na trhy, nakoupit čerstvé a lokální potraviny. Od chleba, baget, ovoce, zeleniny, sýru, masa, ryb až po oblečení či pečená kuřata a jiná hotová jídla. Takže si lidé častokrát z trhu odnesou už hotový oběd, který si ihned dají. V tomhle mě Francie dostala a ihned jsem si ji zamilovala. Vždycky se nemůžu dočkat, než bude neděle a já zase půjdu na trhy, tohle mi rozhodně bude chybět!


Takže suma sumárum, opět se mi potvrdila jedna věta z mé oblíbené knížky: "Nevěřte všemu, co slyšíte.". Nic není tak perfektní, jak se zdá, věci jsou častokrát zmedializované a zidealizované. Kolikrát je lepší nic neočekávat a radovat se z přítomnosti a toho co je. Rozhodně teď už vím, že málokdy najdete pravou Francouzku, obzvláště v naší generaci a já už se za tímto skoro neexistujícím ideálem nebudu hnát. :)

První věc, kterou si mě Švédsko ihned po mém příjezdu dostalo, byla FIKA. Fika znamená dát si šálek kávy/čaje a k tomu vždy něco dobrého a být při tom obklopen lidmi, které máte rádi, sdílet společně všechny radosti, historky, drby, nadšení a takhle to dělat i klidně třeba 3x denně. Dostalo nás to všechny a s holkama jsme pravidelně pořádali naši drbací fiku každý týden. K fice by samozřejmě nemělo chybět něco typicky švédského. Jelikož čoko koule z Ikei už byly ohrané, ráda jsem vyzkoušela kanelbullar neboli tzv. cinnamon bun, do kterého jsem se zamilovala. A když jsem potom ještě vyzkoušela vanilkovou verzi s mandlemi tzv. toscabullar, mohla jsem se zbláznit, jak to bylo dobré! Po návratu domů mi to neuvěřitelně chybělo a hned třetí den jsem si je musela upéct a tady vám přináším recept na onu dobrotu :)

Budete potřebovat (asi 26 kusů):

náplň

1. Rozehřejte máslo, přilijte k němu mléko, tím se máslo tak akorát ochladí a chladné mléko z lednice ohřeje. Rozdrobte do směsi droždí, přidejte cukr, vejce, kardamon, přisypejte mouku a vyhněťte hladké nelepivé těsto a nechte hodinu zrát. Čím déle budete hníst, tím lépe, neboť aspoň tak mi to bylo prozdrazeno ve Finsku, pokud máte robota, prý tam těsto klidně nechte i hodinu hníst. Rozdíl je opravdu znát. Jednou jsem to hnětla jen chvilku a po druhé půl hodiny. Rozdíl byl znatelný a těsto bylo mnohem víc vláčné!

2. Na náplň budete potřebovat povolené máslo, takže ho nedávejte do lednice, zkuste na to nezapomenout. Lze ho i rozehřát, ale těsto pak rychleji kyne a hůř se s ním manipuluje. Jednoduše máslo nechte povolit a utřete s cukrem, skořicí a kardamomem.

3. Těsto po vykynutí rozdělte rozválejte na necelý půl centimetr a potřete máslovým krémem. Zaviňte a nakrájejte na šneky vysoké cca 2 cm - tím pádem vám vzniknou jednoduší korvapuusti. Klasické kanelbulle, jež můžete vidět na fotce, se motají přibližně takto.

4. Naskládejte na plech vymazaný máslem a vysypaný moukou nebo vyložený pečicím papírem. Troubu rozehřejte na 200 stupňů a nechte mezitím šneky dokynout. Posypejte perlovým cukrem nebo nechte jen tak a dejte péct na cca 20 minut.